Jako dárek k narozkám dostal dva dny bez Emy jen s námi a myslíme, ze jsme mu tím splnili dávný sen. Uzíval si to skutecne. I kdyz s Emíkem uz si rozumejí moc hezky: kocour se o ni otírá a nechává se hladit a mudlat. Ostatne Emi má na hlazení akorátní výsku – ruka jí presne koncí na Deletových zádech.
Kukuc

Ve starém byte na Vinohradech.
podzim 2001
Zavzpomínali jsme, jak jsem za kocurkou jezdila od jeho 2 týdnu do Tocné (byla to tenkrát porádná cesta z Vinohrad, nejdrív 16 na konecnou a potom jeste dalsím autobusem znovu na konecnou).
Jak jsem vymýslela jeho jméno: puvodne se mel jmenovat Dalet (podle vysílacího systému v CRo), potom Delete. Nakonec má v kocicí obcance Sir Control Alt Delete. Jemu to jméno sedí, fakt.
Jak jsem si kucurku privezla poprvé domu – bylo to pres dvoutýdenní zastávku u Pídu, kterí meli tenkrát mladickou Civu, ta ho naucila vsechny ty nesmysly, co celý zivot delá. (Musela jsem tenkrát na sluzebku na festival do Varu.)
Jak jsem ho doma pri luxování nosila v kapse mikiny, abych ho mrnouska nezaslápla.
Pozor lezu!

Vítezná fotka ze souteze na webu kocicky Adélky
fotil Kuba, nekdy kolem 2002
Jak nám spával mezi hlavami a jednou Kubu probudil neskutecne blízkým pohledem do oka.
Jak kucura vychovával vtrhlíky – kotata pro útulek, tri K – Karlík bydlel donedávna u Pídu, Micina bydlela u Skranku a na tretí kotátko si uz bohuzel nevzpomínáme.
Jak spolu s Micinou, kterou jsme poté mesíc hlídali, rozbili velikou sklenici s vínem a honila jsem je po byte a Kuba na ne zarval, ze jsou kripli:-))
Muj kozísek! Muj!

Jak jsme s ním byli na dovolené v Jetrichovicích a kocura tam nejakou náhodou ulovil skutecnou mys. Mel na krku obojek s rolnickou.
Jak ho v Zubrnicicíh vyhnala vecer Smudla z domu a meli jsme opravdu strach, ze uz ho nenajdeme. Schoval se chudinka pod výfukem naseho auta.
Jak jsme se stehovali sem na Prosek a moc se báli, jak to vezme, a nakonec sem nakrácel jako král a prostor proste anektoval.
Jak mesíce zíral do díry na balkone, az jsme zjistili, ze vedle bydlí kocicka (Mau) a on se nám do ní asi zamiloval.
No a jak kocura na podzim ulovil na balkone sýkorku a já potrebovala panáka, abych tu vrazdu v nasem obýváku (presne tam si ji donesl!!!) vydýchala.
Puvodne mel cicin velké problémy se zaludkem, pak ale veterinári poradili krmit jen co nejlepsím krmivem a problémy samy odesly. Takze nám kucura papá jen Hill´s, dokonce i kapsicky Hill´s (jedna za 36 korun, nastestí sní tak jednu týdne, ani toho suchého do nej nedostaneme ani denní dávku).
Zmozený kocura

Pomáhal prebírat vecicky pro Emu
V posledním roce nám ztrpcoval zivot nocními produkcemi, ale veterinár z naseho sídliste (ten, který ho v Pande, v Krkonosské ulici, kastroval, potkáváme ho na hristi s detmi) nám poradil zajít za doktorem a ríci si o nejaké zklidnující léky (Calming). Prý jde o stres z toho, jak mu Emi hýbe s miskou, prílis si ho vsímá a podobne. No snad jsme tenhle problém uz prestáli.
Inu je fakt, ze s kucurou je fakt nekdy tezká domluva. Obzvlást takhle ve 4 ráno, kdyz se vám odrazí na okno od hlavy, nemáte moc chut mu neco klidným hlasem vysvetlovat. Pak ho ale vidíte, jak spinká schovaný ve svém stanu, s hlavou zvrácenou a tlapkou pres tlamicku… Vynadali byste mu?