Zízalka je neuveritelne zivá, i kdyz stále ríká bojí, bojí, stejne se sklouzne, stejne vyleze na stafle v obchode, je odhodlaná prelézt ohrádku postýlky, houpe se ostosest a uz jen na velké houpacce… Protoze sníh uz nehrozí a chodíme cím dál víc ven, chodíme uz krátké vzdálenosti bez kocárku, byly jsme pesky i na poste, dosly jsme do DDM (obé cca 1,5 km). Svou neuveritelnou výdrzí prekvapila i babicku!
Na tygrovi
První porádne letní den v ZOO
Mluvení je vubec velká legrace: vety uz jsou bezné, spís nás pozastavuje, jak nám Emi vypráví, co se delo pres den. Ze jí kluk bral na písku lopatku, ze ji máma pri veceri polila stávou, ze uz vsechno spapala. Nejvetsí událostí byla návsteva Kiky, kde zrovna probíhal jakýsi detský den. Obrovská slecna v masce Kikulíny chodila po horním patre (kde je i detský koutek) a rozdávala bonbonky. Ema se strasne lekla a plakala, ale cukrátka chtela, tak je vzala mamka. Od té chvíle (a vlastne jeste doposud) nám vyprávela, ze panenka mela bonbonky, v kosíku, Emi se jí bála, byla tam mamka a tatka, bonbonky uz Emi snedla. A predevsím nás prekvapila dlouhatánskou vetou: Panenka dala Eme bonbonky. Navíc upozornujeme, ze artikuluje tak presne, ze jí rozumí i cizí lidé. Otázkou je, zda se nám to bude líbit i v okamziku, kdy o nekom ciste rekne, ze je posuk (behá kolem jako kocour) nebo pablb ci dobytek (opet obvykle kocourek).
Moc se jí líbí nase nové auto a pri ceste komentuje okolí. Líbí se jí auta, busíky a masinky (dlouhé kloubové autobusy). Po vzoru bratrancu ji ucíme probudit (otevrít) auto zmácknutím blinkru – jakmile se Emi blinkru dotkne, auto jí pozná a blikne. To nic nemení na tom, ze kdyz uz je uveznená v autosedacce moc dlouho, rve jako o zivot a usne jen málokdy.
Kuk
Rekonstrukce - Ema zkoumala nové policky.
Protoze rekonstrukce se celkem povedla (jeste stále nejsou dokonceny úpravy dverí, které nelze úplne zavrít, ale snad se casem zadarí, kuchyne také ceká na poslední skrínky), je nutné splnit nás dluh vuci Emíkovi a dodelat jí pokojícek. Bohuzel je zatím nejvetsí prekázkou stále jeste neodvezená velká kytka, která zabírá stenu pro skríne, a tak je Emin pokojícek stále spís sklad. Ale vsechno do pokoje uz je nakoupeno. Ted uz jen vymalovat, koupit koberec, vyzvednout záclony, sestavit stolecek a zidlicky, nalepit obrázky a Emík bude mít vlastní pokojícek. A k narozkám chystáme jeste vetsí prekvapení! To sem psát nebudeme, co kdyby se behem té chvilky naucila Ema císt.
Ema mela tento mesíc svátek. Uz to nebylo zádné prekvapení, protoze byl druhý v zivote. S malým predstihem prijeli prát deda s babickou. Ema dostala dort s lentilkami (ty byly hodne dulezité), skládacího jezka a králícka. Pozdeji pak od mamky tricko s krásnou zirafou a od táty pejska s kabelkou (jako má kamarádka Anicka a byl to nejvetsí sukces).
Á hop!
V pavilonu lemuru.
Aktuální rezim (uz se moc nemení, jen jsme zaznamenali posun kvuli letnímu casu):
6:00 vstáváme a jogurt (ted nejcasteji Dobrá máma)
8:30-9:00 svacinka - banán nebo presnídávka
dopoledne zpívání, cvicení nebo hriste s kamarády
11:30-12:00 obed
13:00-16:00 tak nejak zhruba spaní a poté hned svacinka (nejcasteji kostíci)
17:30 prichází tatka
18:30-19:00 vecere
19:30 umejt a spát